18.9.2015, 54,6 km

Celkem jsem si odpočinul a jede mi to mnohem lépe. Vyhýbám se hlavní silnici a jedu jižním směrem skrz pole. Cesty jsou z jemného písku, takže musím jet pomalu na nejlehčí převod. Občas se mi stane, že se kolo úplně zastaví a nejde rozjet, jako na ledu. Ubytovávám se na hippie farmě Chy-Kara v zemljance, což mi přišlo vhod, protože je pořád celkem vedro. Odpoledne jsme popovídali s Jayem, Annamieke a Nielem a večer po večeři chvíli poseděli. Široko daleko nic není, farmy tu jsou osamocené a rozeseté v obrovském moři polí. Panuje tu krásný klid a mír. Chvíli jsme si zalezl s knížkou.

17.9.2015, 0 km

Zamilován do zubařky, návštěva kadeřnictví, pozvání na rande, odmítnutí, večerní prohlídka města, v parku na lavičce s vínem přemýšlím o tom, že ať už bude moje žena jakákoliv, nejspíš to nebude zubařka z Kecskemétu.

16.9.2015, 0 km

Už je mi lépe, ale odpočívám a pracuji na P13.

15.9.2015, 0 km

Ráno je mi blbě a v průběhu dopoledne zjišťuji, že mám horečku. Žádné příznaky chřipky nebo čehokoliv, jenom horečka. Jsem unavený a tělo si žádá odpočinek, poslední dny jsem to celkem hnal, jak strašně chci dojet do Temešváru. Takže tu pár dní zůstanu a trochu si odpočinu. V Hotelu Talizman jsou prima, dohodli jsme se, že zůstanu, dokud mi nebude líp. Navíc se to celkem hodí, protože odevzdáváme P13 a je potřeba ji dodělat.

14.9.2015, 62,2 km

Potřeboval jsem to vymyslet tak, abych nemusel projíždět Budapeští na kole. Průjezd příměstskými oblastmi je otrava, často tam nejsou cyklostezky (i když Maďaři tohle mají ve městech celkem dobře vyřešené) a bývá hustý provoz. Rozhodl jsem se dojet vlakem do centra, popojet na kole k nádraží Keleti, a pak kousek vlakem do Tápioszele, odkud byla na mapě značená cyklotrasa do Kecskémetu. Velká chyba! Cyklotrasa nebyla a musel jsem dojet asi 40 km po státovce první třídy za celkem hustého provozu a navíc se silným protivětrem. Tolik sprostých slov jsem neřekl od Liberce a kdyby mě Maďaři rozuměli, radost by ze mně neměli. Dorazil jsem úplně vyčerpaný, protože na silnici jsem musel držet celkem tempo, aby mě nesmetl nějaký kamion. Už žádné státovky!

13.9.2015, 0km

Ráno vyrážím příměstským vlakem do Budapešti. Prošel jsem si centrum, Rybářskou baštu, Budský hrad, katedrálu sv. Štěpána, vrátil jsem se kousek načerno žlutou tramvají. Večer si znovu zajel na kole do centra Sczentendre, prošel se a dal si opět úžasný čokoládový dort.

12.9.2015, 57,2 km

Dneska byl našlapaný den. Ráno jsem si prohlédl nádhernou Ostřihom, a pak jsem to vzal podél Dunaje přes Visegrád, kde jsem si dal v příjemné pizzerii špagety, až do Szentendre – umělecké předměstí Budapešti. Jsem tu z toho tak unesený, přímořská atmosféra je větší než u moře. Ráj kavárenských povalečů. Krásné staré uličky plné obchůdků, kavárniček a hospůdek, umělci vystavují svoje obrázky, na ulici hrají cikáni, všude proudí davy lidí, i když už je mimo sezónu, prodávají se langoše (jeden obrovský jsem si dal k večeři). Hned o ulici vedle je krásná cesta podél Dunaje, po které korzují mladé i staré párečky milenců a vysedávají na malovaných lavičkách. Ještě jsem si zašel do muzea miniatur, které mě ohromilo, a viděl například nejmenší knížku na světě.

Musím udělat plán cesty, domluvil jsem s Hanďou a Kubou, že mě příští pondělí vyzvednou v Rumunsku, tak to musím nějak stihnout.

Celkem mě bolí zub, vypadla mi z něj ta Břeclavská plomba, ale řešit to budu asi až doma.

Tak to vypadá, že v Maďarsku bude sranda!

10.9.2015, 10 km

Komárno mě trochu zklamalo, zajel jsem se podívat i na maďarskou stranu. Opevnění je neudržované a rozebrané.