Deník

Emilův report 3

Emílek je tu s novým videem, tentokrát z Bulharska. Z ptačí perspektivy přinášíme Rusenski lom se skalními kostely a modlitebnami, hory v makedonském příhraničí a thráckou pevnost v Perniku.

Kratovo

16.10. 2017, 81 km

Bulharsko se s námi rozloučilo stylově. Z Kyustendilu jsme vyrazili stoupáním k makedonským hranicím. Hřeben jsme přejížděli v nadmořské výšce 1250m, kolem krásné podzimní kopce a teplé slunce. Na hranicích proběhlo vše v pohodě a pak už jsme sjížděli dolů do Krive Palanky. Tam jsme si ve fast foodu dali burek (buchta s pórkem a sýrem) s kefírem a pokračovali dál do Kratova – starého kamenného městečka ležícího v kopcích na zlatonosné řece. Trasa dnes byla hodně náročná – přes 80 km s převýšením více než 2000m, ale krásná. Zdá se, že v Makedonii bude sranda.

Kyustendil

15.10. 2017, 67 km

Bohužel nám nevyšla plánovaná trasa přes Zemen, ale zato jsme se posunuli blíže k hranicím. Cesta byla celkem hezká, kopcovitá, ale po hlavní silnici. Máme krásné počasí, přes dvacet stupňů. Kyustendil není nic moc, kromě římských lázní z 2. století, tu nic není, ale máme milou paní bytnou, která nám radí co a jak. Vůbec tady v Bulharsku všichni rádi radí. Ráno mi v parku nějaký chlapík bulharsky čtvrt hodiny radil, jak si mám v octě vylouhovat gingo s kopřivou a budou mi zaručeně růst vlasy.

Pernik

14.10. 2017, 42 km

V Perníku nás čekalo velké překvapení, když jsme vylezli na kopec, objevili jsme krásné pozůstatky pevnosti z 4 století př.n.l.

Sofia

13.10. 2017, 10 km

Osmihodinová cesta vlakem byla úmorná, do Sofie jsme dorazili před devátou večer, projeli  jsme se městem, které mělo prima atmosféru. Tím máme první etapu nového plánu za sebou a ze Sofie vyrazíme na kolech směrem do Makedonie.

 

Ruse

12.10. 2017, 58 km

Udělali jsme si výlet na skalní kostely v Ivanovu (UNESCO) a prohlédli si park kaňonu Rusenski lom. Cesta byla celkem náročná a ujetých 58 kilometrů bylo poměrně vydatných. Máme krásné počasí, sluníčko a přes dvacet stupňů. Cestou jsem potkali staršího kolegu expedičáka z Frankfurtu a mile si popovídali. Večer jsme strávili plánováním další trasy. Zítra se přesuneme vlakem do Sofie a pak se vydáme severní variantou napříč Makedonií do Albánie.

Ruse

11.10. 2017, 75 km

Rumunsko se s námi rozloučilo stylově. Nejprve jsme si zajeli 18km kvůli neprůjezdné cestě. Jíťa dostala super nápad použít Emila jako průzkumníka. S jeho pomocí jsme zjistili, že cesta je několik dalších kilometrů rozbahněná a museli jsme se vrátit. Pak jsme v lese potkali dvě dvoumetrové zmije (Jíťa tvrdí, že šlo o užovku a slepýše, ale já vím svoje). Pak jsme jeli deset kilometrů rozbitou cestou přes starý vojenský prostor a zakončili to dvouproudovkou směrem k hranicím. Cestou jsme ještě potkali mladého expedičáka Davida z Německa, tak jsme poklábosili a zvedli si náladu. Přechod přes hranice byl úplně v pohodě, Jíťa dokonce prohlásila, že to bylo zklamání (nejspíš čekala osobní prohlídku). Moc se nám líbil most přes Dunaj, se kterým jsme se po mnoha kilometrech opět setkali a večer jsme usínali unavení a šťastní, že jsme se posunuli na kolech o takový kus, že vše dobře dopadlo a že budeme moct pokračovat.

Comana

10.10. 2017, 56 km

DSC03846
Expedičáci jsou znovu v sedlech! Projeli jsme bez újmy skrz Bukurešť i příměstí a ubytovali se v Comaně, malé díře na půl cesty k hranicím. Odpoledne jsme si zajeli na ptačí observatoř, ale viděli jsme jenom lány rákosí, malou studánku na místě skonu Vlada Tepese a myš. Nálada v expedičním týmu je výborná. Zítra opouštíme po dlouhém měsíci Rumunsko a těšíme se, co nám nového přinese Bulharsko.

 

București

8.- 9.10. 2017, 11 km

V poledne jsem se rozloučili na ubytování a deštivé odpoledne jsme přečkali v Typografii s doboru kávou, čajem a knihou. Večer jsme nastoupili do rychlíku do Bukurešti a celkem bez větších problémů jsme se převezli.

Na druhý den jsme si prošli centrum města. Nejvíce nás zajímal Parlament, jedna z nějvětších budov na světě, z jejíž stavby se Rumunsko ekonomicky vzpamatovává ještě dnes. Ta byla bohužel uzavřena, tak jsme ji pouze obešli a pokračovali do Starého města. Večer jsme si sedli na terásku, objednali si long drink a zamastili Hanamikoji, super karetní deskovku, kterou jsme si pořídili.

Brașov

6. 10. 2017

Dneska noha odpočívala po včerejším výletu. Na odpoledne máme jediný cíl: zjistit jestli by se dalo už jet na kolech. Oba s Jíťou tak nějak tušíme, že to nebude dobré, o to větším překvapením je, že to jde mnohem lépe než v úterý! Domluvili jsme si ubytování ještě do neděle nebo pondělí, pak se přesuneme vlakem do Bukurešti a dále do Sofie a zdá se, že expedičáci Jirka a Jíťa budou brzy zase v sedlech!