Příspěvky označené Čechy

Perná

5.9.2015, 0 km

Dnes jsem měl v plánu projít Pálavu, ale v noci mě začal bolet zub, takže jsem se rozhodl jet na zubní pohotovost do Břeclavi. Odpoledne jsem pracoval.

Perná

4.9.2015, 36,3 km

Deník dopisuji na zahrádce v penzionu u skleničky Tramínu, které jsem koupil přímo od pana Machů v jeho sklípku, nádhera. Přizval mě rovnou na probíhající degustaci. Vynikající Šardonka, Hibernal, vyhrál Tramín. Nadálku připíjím Zelímu.

Mikulov
Mikulov

Cestou na Pálavu jsem se rozloučil se Svratkou, která mne poslední dny doprovázela. Přejel jsem Nové Mlýny, nad kterými se tyčil Děvín. Celý kraj mne uchvátili natolik, že tu zůstanu o den déle, a zítra se vypravím pěšky na Dívčí hrad a Pálavu. To mě umožnilo zajet si dnes do Mikulova autobusem a projít si ho pěšky. Na kole bych tam byl stejně nahranej, mám radost, jak se mi daří plánovat a všchno hezky vychází. Nejhezčí výhled na zámek je z Kozího hrádku. Mikulov má krásnou italskou atmosféru. Celý tak hezky šumí, všude jsou kavárny, historie, kamenné uličky a po domech se pne vinná réva.

Poslední dny se mi moc nedaří pracovat a jsem z toho trochu nervozní. Musím vymyslet nějaký systém, jak na to.

Technická: předělal jsem si gripy a vypadá to, že by mě tolik nemusely bolet ruce.

Zapomněl jsem zmínit zastávku v Dolních Věstonicích, zašel jsme si do muzea a navštívil Kalendář věků. Myslím na tu strašně dlouhou dobu, co tu lidé žijí, na jejich kultury a odkazy, na tisíciletí jejich životů, na umění, které se zničehonic zjevilo.

Celá tahle moje pouť mi připomíná, co všechno cestou míjíme, jaká nádherná místa znenadání objevujeme a jiná, stejně krásná, nikdy nepoznáme.

Nové Mlýny
Nové Mlýny

Rajhradice

3.9.2015, 40,1 km

Kuřim děs.
Při příjezdu do Brna jsem měl hroznou radost, že jsem dojel tak daleko. Lidé už začínají pomalu reagovat na vzdálenost, kterou jsem ujel, a když někam dorazím, tak se podivují, že jsem až z Liberce. Centrum Brna je krásné, historické, na náměstí jsem poslouchal pouličního kytaristu hrát Dylanovky. Okraje Brna jsou hrozné, industriální cesta podél Svratky, která mě dělá společnost už druhý den.

Ubytoval jsem se v Rajhradicích, večer jsem si zašel na večeři a prohlédl si Benediktýnský klášter v Rajhradě, tisíc let staré místo.

Tišnov

2.9.2015, 50,1 km

Snídaně s panem hostinským, se kterým jsme asi hodinku popovídali o tom, jak začínal jako kuchař a jestli má SEO nějaký význam. Nádherná přehrada Vír, dolů podél Svratky přes Bystřici nad Perštejnem, Cisterciánský klášter Porta coeli u Tišnova, jedna z nejvýznamnějších staveb u nás. Dnes jsem to trochu přehnal a jsem hodně unavený.

Unčín

1.9.2015, 35,7 km

Jsem nadšený z celého kraje kolem Poličky a Litomyšle, je tu tak krásně. Dnes jsem oficiálně přejel na Moravu, kraj Vysočina. Samé kopce, ale nádhera, současně jsem zdolal zatím nejvyšší bod cesty, Paseky u Proseče, rozhledna Terezka, 729 m.n.m. Ubytování v Unčíně je fajn, jsem tu opět sám. Restaurace je zavřená, ale dali mi k večeři zbytek guláše, protože tu široko daleko nic není. Zítra má pršet a ochladit se, tak uvidíme. Po večerech sleduji seriál Ray Donovan.

Unčín

Proseč

31.8.2015, 0 km

Dnes mají být horka, tak jsem vyrazil brzy (cca v 8) na výlet do Toulovcových maštalí. Nádhera, jsem unesený, krásné skály, nikde ani noha. Ušel jsem asi 11 km. Odpoledne už bylo hrozné vedro, tak jsem si akorát zašel do Muzea dýmek (Proseč má dlouholetou tradici výroby dýmek) a jinak jsem pracoval. Těším se na Poličku a další cesty, zkusím dojet až do Budapešti.

Toulovcovy maštale
Toulovcovy maštale

Proseč

30.8.2015, 25 km

Konec rovinek, vjíždím do Žďárských vrchů, finiš do kopce mi dal zabrat, ale cesta to byla krásná. Celý tenhle kraj kolem Litomyšle a Poličky je nádherný. Ubytování v Penzionu “Na Šumavě” je super, mám zde i kuchyňku a stůl, takže se dá hezky pracovat. Zdržím se dva dny, zítra si udělám pauzu a budu trochu víc makat. Termín na dokončení P13 je za čtrnáct dní, snad to stihnu. V penzionu jsem sám, už je znát, že skončili prázdniny.

Litomyšl

29.8.2015, 22,5 km

Ubytoval jsem se v Penzionu u Krausů, kteří jsou hrozně milí, pán mi dává vyčerpávající seznam toho, co musím navštívit, historka s dědkem na elektrokole mě pobavila, vypral jsme si a usušil na terase na věšáku. Litomyšl je vážně nádherná, sice je vedro, ale odpoledne trávím procházkou po Smetanově náměstí, kolem zámku, sedím v klášterním parku a dal jsem si bonbony a koktejl v pravé Chocolaterii.

Po cestě jsem zastavil u Růžového paloučku. Místo uprostřed polí, kde od pradávna rostou francouzské růže. Rostou tam tak dlouho, že si lidé o nich vybájeli různé pověsti a před sto lety kolem nich postavili park. Takže člověk jede polem a najednou uprostřed toho pole je park a uprostřed parku palouček francouzských růží. Prý tu vyrostli ze slz českých bratří, kteří museli odtud uprchnout. Kdo by chtěl růže zničit, toho stihne hrozný trest.

Choceň

28.8.2015, 35,9 km

IMG_0195Ráno jsem poslal pohledy, prohlédl si Oreb a vyrazil do Chocně. Začátek cesty podél Orlice po žluté byl super, ale určený pro chodce, a tak jsem často tlačil. V Chocni jsem si dal oběd v Pizzerii U Pošty, nejhorší pizzerii ve střední Evropě.  Měl jsem se nechat odradit jídelním lístkem, na kterém byla “umělecká” fotka vařící se ženy v hrnci, uff. Číšník odběhl uvařit špagety Carbonara: hromada nedosolených špaget, půl plátku slaniny a třetina vajíčka. Ubytování v Mítkově je fajn, příště si musím akorát dát pozor na ubytování u železniční tratě.

Třebechovice pod Orebem

27.8.2015, 32,7 km

Ráno v parku jsem byl rozhodnutý jet zpět a celou cestu vzdát, jsem unavený, včera bylo hrozné horko. Nakonec jsem si řekl, že to zkusím do Třebechovic a případně se vrátím zpátky vlakem do Hořic, takže nemám co ztratit. Objíždím Hradec Králové, cesta je krásně po rovince a v Třebechovích jsem rád, že jsem to nevzdal. Daří se mi vyčistit si trochu hlavu a začínám i pomalu pracovat.