Deník

Štůrovo

11.9.2015, 55,2 km

Cesta podél Dunaje na proti-záplavovém valu. Ve Štůrově jsem se byl projít k Dunaji a jsem šťastný, že zase vidím ostřihomskou katedrálu a že jsem dojel tak daleko.

Ostřihomská katedrála
Ostřihomská katedrála

Komárno

10.9.2015, 10 km

Komárno mě trochu zklamalo, zajel jsem se podívat i na maďarskou stranu. Opevnění je neudržované a rozebrané.

Komárno

9.9.2015, 59,9 km

Měl jsem co dělat do Komárna dojet a přijel jsem úplně vyčerpaný. Ubytování jsem zarezervované neměl, ale nebyl problém se ubytovat.

 

Šal’a

8.9.2015, 46,0 km

Ráno prohlídka Trnavy, cesta kolem přehrady a po hlavní silnici. Ubytování v Hotelu Central.

Trnava

7.9.2015, 58,2 km

Ráno se naplnili moje hrůzné představy a našel jsem kolo s prázdnou zadní duší. Po konzultaci s tátou se mi píchlé kolo podařilo vyměnit, ale trnu, zda mi zase neujde, až do Trnavy tu široko daleko nic není.

Cestou jsem projížděl vojenský prostor Záhorie. Dnes mě ještě čeká výzva – přejezd Malých Karpat na druhou stranu do Trnavy.

Tomky

6.9.2015, 65,6 km

Lednice, přejezd na Slovensko, výměna peněz v Lanžhotě, Cukrárna u Sedláčků, poloprázdná duše na zadním.

Lednice
Lednice

Perná

5.9.2015, 0 km

Dnes jsem měl v plánu projít Pálavu, ale v noci mě začal bolet zub, takže jsem se rozhodl jet na zubní pohotovost do Břeclavi. Odpoledne jsem pracoval.

Perná

4.9.2015, 36,3 km

Deník dopisuji na zahrádce v penzionu u skleničky Tramínu, které jsem koupil přímo od pana Machů v jeho sklípku, nádhera. Přizval mě rovnou na probíhající degustaci. Vynikající Šardonka, Hibernal, vyhrál Tramín. Nadálku připíjím Zelímu.

Mikulov
Mikulov

Cestou na Pálavu jsem se rozloučil se Svratkou, která mne poslední dny doprovázela. Přejel jsem Nové Mlýny, nad kterými se tyčil Děvín. Celý kraj mne uchvátili natolik, že tu zůstanu o den déle, a zítra se vypravím pěšky na Dívčí hrad a Pálavu. To mě umožnilo zajet si dnes do Mikulova autobusem a projít si ho pěšky. Na kole bych tam byl stejně nahranej, mám radost, jak se mi daří plánovat a všchno hezky vychází. Nejhezčí výhled na zámek je z Kozího hrádku. Mikulov má krásnou italskou atmosféru. Celý tak hezky šumí, všude jsou kavárny, historie, kamenné uličky a po domech se pne vinná réva.

Poslední dny se mi moc nedaří pracovat a jsem z toho trochu nervozní. Musím vymyslet nějaký systém, jak na to.

Technická: předělal jsem si gripy a vypadá to, že by mě tolik nemusely bolet ruce.

Zapomněl jsem zmínit zastávku v Dolních Věstonicích, zašel jsme si do muzea a navštívil Kalendář věků. Myslím na tu strašně dlouhou dobu, co tu lidé žijí, na jejich kultury a odkazy, na tisíciletí jejich životů, na umění, které se zničehonic zjevilo.

Celá tahle moje pouť mi připomíná, co všechno cestou míjíme, jaká nádherná místa znenadání objevujeme a jiná, stejně krásná, nikdy nepoznáme.

Nové Mlýny
Nové Mlýny

Rajhradice

3.9.2015, 40,1 km

Kuřim děs.
Při příjezdu do Brna jsem měl hroznou radost, že jsem dojel tak daleko. Lidé už začínají pomalu reagovat na vzdálenost, kterou jsem ujel, a když někam dorazím, tak se podivují, že jsem až z Liberce. Centrum Brna je krásné, historické, na náměstí jsem poslouchal pouličního kytaristu hrát Dylanovky. Okraje Brna jsou hrozné, industriální cesta podél Svratky, která mě dělá společnost už druhý den.

Ubytoval jsem se v Rajhradicích, večer jsem si zašel na večeři a prohlédl si Benediktýnský klášter v Rajhradě, tisíc let staré místo.

Tišnov

2.9.2015, 50,1 km

Snídaně s panem hostinským, se kterým jsme asi hodinku popovídali o tom, jak začínal jako kuchař a jestli má SEO nějaký význam. Nádherná přehrada Vír, dolů podél Svratky přes Bystřici nad Perštejnem, Cisterciánský klášter Porta coeli u Tišnova, jedna z nejvýznamnějších staveb u nás. Dnes jsem to trochu přehnal a jsem hodně unavený.